The Last Two Gardens in Europe

On a green hillside above the northern coast, rows of clipped tea bushes ran downhill in long, tidy stripes toward the sea, almost as neat as if they had been drawn with a ruler. Polly landed on a low stone wall at the edge of the plantation and looked out over one of only two places left on the entire European continent where tea is still grown commercially, and the only one open to visitors.

Na zeleném svahu nad severním pobřežím se řady zastřižených čajovníků svažovaly k moři v dlouhých úhledných pruzích, skoro jako by je někdo narýsoval podle pravítka. Polly přistála na nízké kamenné zídce na kraji plantáže a rozhlédla se po jednom ze dvou posledních míst na celém evropském kontinentu, kde se čaj stále pěstuje na prodej, a jediném, které je otevřené návštěvníkům.

The plantation began in eighteen eighty-three, after a disease wiped out the oranges that used to be the island's main export. Looking for something else the volcanic soil could support, a local grower imported tea bushes along with English machinery built to process them, and both have stayed in near-continuous use ever since, making this the oldest working tea estate in Europe by a wide margin.

Plantáž vznikla roku osmnáct set osmdesát tři, poté co nemoc zničila pomeranče, do té doby hlavní vývozní zboží ostrova. Místní pěstitel hledal něco jiného, co by sopečná půda unesla, a tak dovezl čajovníky spolu s anglickými stroji na jejich zpracování. Obojí se používá téměř bez přestávky dodnes, což z tohoto místa dělá s velkým náskokem nejstarší fungující čajové hospodářství v Evropě.

Inside the low factory building, iron machines more than a century old still roll, sort, and dry the leaves almost exactly as they did when they first arrived by ship. Workers still pick the newest growth by hand along the terraces, since the tender top leaves make the best tea, and nothing here is sprayed with pesticide or herbicide, a rule the growers have kept since the very beginning.

Uvnitř nízké tovární budovy dodnes železné stroje starší než sto let rolují, třídí a suší listy skoro přesně tak jako ve chvíli, kdy sem poprvé připluly lodí. Dělníci stále sbírají nejmladší výhonky ručně podél teras, protože křehké vrchní lístky dávají nejlepší čaj, a nic se tu nestříká pesticidy ani herbicidy, což je pravidlo, které pěstitelé drží od úplného začátku.

Polly walked along one warm terrace, brushing against rows of glossy green leaves that smelled faintly of grass and rain. Somewhere down the slope, five generations of growers had kept this hillside exactly as it was meant to be, one careful harvest at a time.

Polly prošla po jedné teplé terase a otírala se o řady lesklých zelených listů, které slabě voněly trávou a deštěm. Někde dole ve svahu udržovalo pět generací pěstitelů tento kopec přesně takový, jaký měl být, jednu pečlivou sklizeň za druhou.