Večeře zakopaná za svítání

U malého jezera zahaleného párou našla Polly řadu velkých hrnců vedle hlubokých jam v černé zemi. Kuchař v silné zástěře spouštěl na laně do každé jámy uzavřený hrnec. Polly přistála poblíž a dívala se, zvědavá, co může stát za to vařit v díře v zemi.

Každý hrnec byl plný masa, klobásy, zelí a zeleniny. Jámy hřeje zespodu sopka, asi na stejnou teplotu jako vroucí voda. Nepoužívá se vůbec žádný oheň. Žár přichází jen z hloubky, puklinami, které lidé dávno označili kamennými kruhy.

Kuchař Polly hlavně rukama ukázal, že hrnce zůstávají v zemi šest nebo sedm hodin. Lidé si mezitím jdou k jezeru nebo do města. Potom se vrátí a vykopou si večeři.

Když první hrnec vyjel ven, stoupla z něj hustá pára a vzduch naplnila vůně vařeného masa. Polly nezůstala na jídlo, ale viděla, jak kuchař hrnec odnáší, hrdý na večeři, kterou uvařila hora.