Pomalý tep stromů

V noci, v naprostém klidu, namířili vědci lasery na řady stromů a čekali. To, co našli, připomínalo míň rostlinu a víc spící zvíře: pomalý pravidelný pulz, který každých pár hodin stoupá a klesá a prochází celým stromem najednou.

Větve se rytmicky zvedaly a klesaly zhruba o centimetr, jako by celý strom lehce dýchal. Vědci teď věří, že se sám kmen aktivně stahuje a pomáhá tlačit vodu nahoru vnitřními trubicemi, kterým se říká xylém, místo aby spoléhal jen na pasivní nasávání. Na rozdíl od lidského srdce, které bije asi sedmdesátkrát až osmdesátkrát za minutu, může stromu jeden cyklus trvat několik hodin.

Je to zvláštní představa: zahrada plná stromů a každý z nich pulzuje podle svého vlastního, extrémně pomalého rozvrhu, úplně neviditelně, pokud zrovna nestojíš potmě se správným přístrojem.