The Village Under the Storm

Polly had one place written down. "Can you tell me how to get there?" she asked the ewe at breakfast. Follow the coast road west, the ewe said. The Bay of Skaill is a long curve of pale sand. Behind it is a green shelf, and the village sits there, half sunk into the ground.

Polly měla zapsané jedno místo. „Můžete mi říct, jak se tam dostanu?“ zeptala se u snídaně ovce. Jeďte pobřežní silnicí na západ, řekla ovce. Záliv Skaill je dlouhý oblouk světlého písku. Za ním je zelená terasa a na ní sedí vesnice, napůl zapadlá do země.

An oystercatcher was working the site. Polly asked, "I would like to know the history of this particular monument." People lived here five thousand years ago, he said. They farmed this coast before Stonehenge and before the Great Pyramid. Then sand covered the village for four thousand years, until a storm in eighteen fifty took it away.

Na Skara Brae pracoval ústřičník. Polly se zeptala: „Chtěla bych se dozvědět něco o historii této památky.“ Lidé tu žili před pěti tisíci lety, řekl. Hospodařili tu dřív, než stálo Stonehenge, a dřív, než stála Velká pyramida. Pak vesnici na čtyři tisíce let zavál písek, dokud ji roku osmnáct set padesát neodkryla bouře.

The wind took half of that. "Could you please repeat that for me?" Polly asked. Every house has the same furniture in the same places. A hearth in the middle. Beds at each side. A stone dresser against the far wall. It is stone because there was no wood.

Půlku toho odnesl vítr. „Mohl byste mi to prosím zopakovat?“ poprosila Polly. Každý dům má stejné zařízení na stejných místech. Ohniště uprostřed. Lůžka po obou stranách. Kamenný příborník u protější stěny. Je kamenný proto, že tu nebylo dřevo.

"Could you tell me if the museum is open tomorrow?" Polly asked. She knew she would come back. She stood at the edge of one house, looking into a room laid out the way anyone lays out a room.

„Můžete mi říct, jestli je muzeum zítra otevřené?“ zeptala se Polly. Věděla, že se sem vrátí. Stála na okraji jednoho domu a dívala se do místnosti zařízené tak, jak si místnost zařizuje každý.