Solný květ

Den byl horký a tichý. Večer byly nádrže rovné a klidné. Polly stála na okraji nádrže a čekala.

The day was hot and still. In the evening, the pools were flat and quiet. Polly stood at the edge of a pool and waited.

Pak na vodě vyrostly tenké bílé krystaly. Vypadaly jako jinovatka. Dělníci jim říkají solný květ. Objevují se jen za klidných teplých dnů. Je to ta nejlepší sůl.

Then thin white crystals grew on the top of the water. They looked like frost. The workers call them the flower of salt. They come only on calm, warm days. This is the finest salt of all.

Přišel dělník s jemnou sítí na dlouhém dřevěném rámu. Velmi opatrně sebral bílé květy. Polly seděla na konci rámu a dívala se.

A worker came with a fine net on a long wooden frame. He lifted the white flowers very gently. Polly sat on the end of the frame and watched.

Slunce zapadlo. Nádrže zrůžověly a zoranžověly. Malý krystalek ležel na Pollyině peříčku. Ochutnala ho. Chutnal po moři a po slunci.

The sun went down. The pools turned pink and orange. One tiny crystal sat on Polly's feather. She tasted it. It tasted of the sea and the sun.