Above the Valley

Polly came in low through the Merced canyon, her red-orange head turned into a wind that smelled of pine resin and granite dust. Below her the valley opened. Sheer cliffs on both sides. A river the colour of pewter. A long green floor.

Polly přiletěla nízko kaňonem řeky Merced, její červeno-oranžová hlava se otočila proti větru, který voněl po pryskyřici a prachu z žuly. Pod ní se údolí otevřelo. Strmé útesy po obou stranách. Řeka barvy cínu. Dlouhé zelené dno.

She climbed and turned. From the air, Yosemite Valley looked like a U cut out of stone by a careful giant. That was not far off. Twenty thousand years ago, an ice sheet a thousand metres thick had pushed through here, plucking blocks of granite off the walls and grinding the floor flat. The valley was the negative shape of that ice.

Stoupala a otáčela se. Z výšky vypadalo údolí Yosemite jako písmeno U vyřezané do kamene pečlivým obrem. A nebylo to daleko od pravdy. Před dvaceti tisíci lety se tudy tlačil ledovec tisíc metrů silný, který odtrhával bloky žuly ze stěn a brousil dno do roviny. Údolí bylo negativním tvarem toho ledu.

She banked toward El Capitan. The wall was nine hundred metres of pale grey rock, almost vertical. Two tiny dots of colour were stuck to the face about halfway up. Climbers. They had been up there for two days and would be up there for two more.

Naklonila se směrem k El Capitanu. Stěna byla devět set metrů bledě šedé skály, téměř vertikální. Dva malé body barvy se držely na stěně asi v polovině. Horolezci. Byli tam už dva dny a zůstanou tam ještě další dva.

Polly perched on a wind-bent jeffrey pine at the rim. The needles smelled of butterscotch in the sun. From here she could see the climbers more clearly. They moved one careful motion at a time, anchored to small metal plates. She watched a long minute. Neither of them looked down.

Polly se usadila na větrně ohnuté borovici Jeffrey na okraji. Jehličí vonělo po karamelu na slunci. Odtud mohla vidět horolezce jasněji. Pohybovali se jedním opatrným pohybem za druhým, připevněni k malým kovovým deskám. Sledovala je dlouhou minutu. Ani jeden z nich se nepodíval dolů.

A ranger's pickup truck climbed the road below. Polly noted it. She had been told, by a previous parrot of her acquaintance, that the best way to learn a park was from the passenger seat of a working ranger. She thought about that for a while.

Pod nimi stoupal po cestě rangerův pickup. Polly si ho všimla. Bylo jí řečeno, předchozím papouškem, kterého znala, že nejlepší způsob, jak poznat park, je z místa spolujezdce pracujícího rangera. Chvíli o tom přemýšlela.

She flew down the south rim, slow, taking the air as it came. A turkey vulture rose past her on a thermal without flapping once. Polly tilted her glasses straighter against the wind and watched the vulture climb.

Letěla dolů po jižním okraji, pomalu, přijímala vzduch, jak přicházel. Kolem ní se bez jediného mávnutí křídel zvedl krocaní sup na termice. Polly si narovnala brýle proti větru a sledovala, jak sup stoupá.

At the valley floor, the air was warm and dim under the canopy. She landed on a fallen sugar pine and let her feathers settle. The pine was perhaps two metres across at its base. It had fallen some long time ago. Already moss was working on it.

Na dně údolí byl vzduch teplý a tlumený pod baldachýnem. Přistála na padlé cukrové borovici a nechala peří usadit. Borovice měla u základny snad dva metry. Spadla už dávno. Mech na ní už pracoval.

The Merced River ran past, brown with spring melt. Polly hopped down and put her yellow feet in the wet sand at its edge. The water was cold enough to make her toes ache.

Řeka Merced tekla kolem, hnědá od jarního tání. Polly seskočila dolů a ponořila své žluté nohy do mokrého písku na jejím okraji. Voda byla tak studená, že jí z toho bolely prsty.

A park sign near the trail read SHUTTLE TO VISITOR CENTER. Polly considered this. Then she stretched her blue-teal wings and made for the shuttle stop, lower down the valley.

Parková cedule u stezky hlásala KYVADLOVÁ DOPRAVA K NÁVŠTĚVNICKÉMU CENTRU. Polly to zvážila. Pak roztáhla svá modrozelená křídla a zamířila k zastávce kyvadlové dopravy, níže v údolí.

The shuttle was a long green bus with open windows. A woman in a brown uniform was the driver. She looked at Polly without surprise. "You riding?" Polly tilted her head. The woman opened the door.

Kyvadlová doprava byla dlouhý zelený autobus s otevřenými okny. Řidička v hnědé uniformě. Podívala se na Polly bez překvapení. "Pojedeš?" Polly naklonila hlavu. Žena otevřela dveře.

Polly hopped to a railing inside the bus. The bus rolled. Outside, El Capitan turned slowly past the windows. Polly watched the climbers grow smaller again. Tomorrow she would find a way up.

Polly skočila k zábradlí uvnitř autobusu. Autobus se rozjel. Venku se El Capitan pomalu otáčel za okny. Polly sledovala, jak se horolezci znovu zmenšují. Zítra najde cestu nahoru.

The shuttle pulled into the visitor centre. Polly stayed on the railing. The driver said, "Last stop," and laughed. "You can sleep here if you want." Polly tucked her head under her wing. She did.

Autobus zastavil u návštěvnického centra. Polly zůstala na zábradlí. Řidička řekla: "Poslední zastávka," a zasmála se. "Můžeš tu přespat, jestli chceš." Polly si schovala hlavu pod křídlo. Udělala to.